Virtuální realita
na vašem zařízení!

Rekonstrukce starého domu - Jak se staví sen 6. díl

Designérům pomáhala celá rodina. V pořadu „Jak se staví sen“ měnili dětský pokoj i kuchyň.


Starý prvorepublikový dům na malé vesnici nutně potřeboval opravit. Nefungovaly v něm elektrické rozvody, kuchyň byla zastaralá a opadávaly omítky. Bylo jasné, že se designéři pořadu „Jak se staví sen“ museli pustit do velké práce. Do domu se totiž mají nastěhovat policista Tomáš a jeho malý syn Oliver. Tomáš to neměl v životě jednoduché. S partnerkou Renatou se jim narodil syn, ale brzy potom se u Renaty objevily zdravotní potíže. Nakonec se ukázalo, že teprve dvaatřicetiletá maminka má zhoubný nádor. Už nebylo možné nic dělat a Renata do měsíce zemřela. Tomáš zůstal na výchovu malého Olivera sám. Rozhodl se, že se vrátí z Prahy do vesnického domu po babičce, jenže stavení nikdy neprošlo pořádnou rekonstrukcí. Dveře a podlahy tu byly původní, ze stěn se loupala omítka. Když designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný interiér viděli, došlo jim, že na ně čeká opravdu spoustu práce.

Protože Tomášova rodina drží pospolu, ruku k dílu přidalo i pět bratranců. Tomáš zatím každý den vozil k domu proviant, ale dovnitř nešel. Poctivě dodržoval pravidlo, že do předání domu nesmí práci designérů a týmu pořadu „Jak se staví sen“ vidět.

Designéři vytvořili nejen novou kuchyň. Zachovali její původní umístění a do malého prostoru se jim podařilo dostat množství skříněk i myčku. Proměnou prošel i obývací pokoj, v ložnici nechali udělat nové omítky a podlahu z oblíbeného vinylu Fatraclick – dekor Kaštan bělený. Tomáš už předtím na domě pracoval, teď má připravené hrubé práce v ložnici a může si ji dokončit podle svých představ.

To nejdůležitější na proměně byl ale dětský pokojíček. Designéři do něj umístili krásnou dětskou postýlku v podobě auta, na stěny dali samolepky se silnicemi a vytvořili i příjemný kout na čtení. Použili také podsvícení, které se dá rozjasňovat a tlumit dálkovým ovladačem.

Hodnocení designérů:

„Tato proměna byla hrozně příjemná. Dojemný a smutný příběh dvou osamělých kluků a jejich neskutečné rodiny, kterým prostě chcete pomoci, ať to stojí, co to stojí. Chvíli jsme přemýšleli, kam umístit pokojík pro malého Olivera, a tušili jsme, že nejlepším místem bude původní ložnice. To s sebou neslo hledání vhodné pozice průchodu z hlavní místnosti, který zde podle všeho v minulosti byl. Šlo o starý rodinný dům, postavený a porůznu rekonstruovaný převážně svépomocí, tedy neměli jsme tušení, jaká překvapení na nás čekají. Tušili jsme, že nám dají zabrat hodně křivé a popraskané stropy a stěny a také křivé podlahy. Dispozičně samozřejmě nebylo šťastné řešení ve stylu „průchoďák“ mezi původním obývákem a ložnicí. Tenhle průchod jsme zrušili a vytvořili tak pro Tomáše více využitelného prostoru. V obýváku jsme trochu řešili umístění pohovky, která nemohla být velká, a pomohlo nám řešení na míru. I proto jsme ji doplnili flexibilním křeslem.

Chtěli jsme svěží, světlý a lehce venkovský interiér. Takový, který bude maximálně pozitivní. Výchozím materiálem proto byly dekory dubu v rustikálnější podobě, v přírodním odstínu a s výraznější kresbou. Doplnili jsme ho o světle hnědou (cappuccino) na jídelním stole a kuchyňských dvířkách, zbytek už byl v bílé a světle šedé. V dětském pokoji nás inspirovalo krásné povlečení s motivem autíček, kde byla hezká kombinace okrové a modrozelené barvy. V kombinaci s dubem a černou je to myslíme sázka na jistotu. Zásadním prvkem se samozřejmě stala postel ve tvaru auta, což byl Oliverův sen. Udělali jsme ji větší (rozměr matrace 140 x 200 cm), aby mohl v začátcích v případě potřeby přespat i tatínek. A na druhé straně místnosti vznikl příjemný koutek s čalouněným sezením „ve skříni“. Ideální na čtení pohádek.“