Virtuální realita
na vašem zařízení!

Poradna - výběr správného koberce

Jak poznat kvalitní koberec  

Koberce většinou vybíráme podle barvy, designu a celkového vzhledu. Jsou to sice důležité vlastnosti pro soulad v interiéru, ale jinak zcela nedostačující. Co s krásným kobercem, s úžasným interiérem, který není dlouhodobě funkční – plocha se nadměrně špiní, povrch je pokryt žmolky, domácí mazlíčci vytrhávají nitě ... K tomu, aby prodejci, dekoratéři a architekti kupujícím správně poradili, nebo k tomu, aby si kupující správně vybrali, je zapotřebí něco vědět o vlastnostech koberců.  Důležité je umět se orientovat v základních technických parametrech, které bývají na etiketách. U kvalitních koberců výrobce udává hodně informací, u méně kvalitních bývá výrobce i prodávající skoupý.

Vlastnosti a parametry koberců na etiketách

Důležitou informací jsou použité suroviny – vlákno. Nejvhodnějším a nejkvalitnějším vláknem pro koberce je vlna a polyamidové, nejlépe značkové vlákno, s vylepšenými vlastnostmi. Méně kvalitní koberce jsou vyrobeny z polypropylenové příze. U všívaných koberců, jejichž zastoupení je na trhu nejvyšší, je důležitou informací o kvalitě konstrukce rubové části. U kvalitních koberců používají výrobci hustou syntetickou sekundární tkaninu, která mimo jiné zajišťuje rozměrovou stálost. Pro nižší kvalitu rozměrové stálosti, nižší pevnost zakotvení vlasu a obecně menší kvalitu výrobku je typické použití řídké sekundární tkaniny na rubu nebo nízkého, nepříliš kompaktního a málo pevného filcu. U kusových vlněných koberců naopak zakrytí rubové strany signalizuje nižší kvalitu, než bývá u vlněného koberce s odkrytým rubem. Důležitou vlastností je hmotnost na m2. Většina slušných výrobců udává nejen celkovou hmotnost, ale i hmotnost vlasu. U většiny levných, nepříliš kvalitních koberců udávají výrobci pouze celkovou hmotnost na m2. Tento údaj neříká o kvalitě vůbec nic. Vysokou váhu koberců dosahují výrobci přidáním levných plnidel do zátěru rubové strany. Důležitější informací je hmotnost vlasové části. U koberců bývá hmotnost vlasové části 200 – 2200 g/m2, u kusových koberců ručně vázaných může být hmotnost až 6000 g/m2. Obecně platí, že výrobky, které mají 200 g/m2 vlasu, nemohou oplývat vysokou kvalitou. Hmotnost souvisí s celkovou výškou koberce a výškou vlasu, hustotou snopků a také se způsobem výroby. Rozeznáváme, zda jde o koberce bouclé nebo velury. Těžší koberec má obvykle i vyšší vlas. Nejobvyklejší výška vlasu kvalitního koberce se pohybuje kolem 4 mm. Ručně vázaný koberec berberového typu může mít výšku vlasu i 20 mm. Hustota snopků je důležitou charakteristikou pro krásný dlouhodobý vzhled a životnost. Čím vyšší počet snopků na metr čtvereční, tím vyšší je odolnost v opotřebení. Nízká smyčka u bouclé koberce nemusí být špatnou hodnotou. Naopak nízké bouclé koberce s vyšším počtem snopků bývají odolné při používání v silném provozu. Z těchto obecných deklarací se vymyká koberec, který se vyrábí vpichováním krátkých nasekaných vláken do podkladu za působení elektrostatického pole. Vlas je výškově a váhově nižší než u jiných technologií, hustotou vláken a stupněm namáhání je silně převyšuje. Na trhu nebývá příliš zastoupen. Dováží se pouze na objednávku pro vybavení kanceláří, obchodů apod. Nadstandardně jsou u vysokých kvalit koberců uváděny na etiketě ještě další parametry. Ty nám umožní zorientovat se, do kterých prostorů se nejlépe hodí a co od nich můžeme očekávat v průběhu užívání. Jsou to např.:

  • zlepšení kročejového útlumu (zlepšení v závislosti na výšce vlasu dosahuje až 31 dB);
  • tepelný odpor (výše tepelného odporu je dána použitým vláknem a konstrukcí rubové vrstvy, obvykle se pohybuje v rozmezí 0,08 – 0,17 m2.K/W a udává informace o izolaci a zateplení prostorů);
  • nehořlavá úprava (je rozdělena podle EN 13501-1 do sedmi tříd, poslední, nejnižší třída neodolává ani malému plamínku):
    • A1fl – nepřispívají k požáru v žádném stadiu včetně plně rozvinutého požáru;
    • A2fl – významně nepřispívají k požáru v žádném stadiu včetně plně rozvinutého požáru;
    • Bfl – jako třída Cfl, ale vyhovující přísnějším požadavkům;
    • Cfl – musí být schopné odolávat určitou dobu delší než Dfl působení tepelného toku;
    • Dfl – jsou schopné odolávat po určitou dobu působení tepelného toku;
    • Efl – koberce jsou schopné odolávat malému plamínku;
    • Ffl – nejnižší třída odolnosti, nemohou být klasifikovány do žádné vyšší třídy;

  • odolnost v opotřebení (stanovuje se podle normy EN 1963 a podle výsledku se textilní podlahoviny řadí do pěti tříd odolnosti);
  • komfortnost (zařazuje se do pěti tříd komfortu – jednoduchý LC1, dobrý LC2, vysoký LC3, luxusní LC4, prestižní LC5).


Na etiketě by měl být doporučen způsob pokládky a druh lepidla, způsob čištění a péče včetně názvů doporučených prostředků. Dobrovolně pak může být uveden počet barev nebo designů. 

 

Zdroj: idomo.cz